Radotínští nejmenší skauti opět vyrazili na svou oblíbenou lesostepní lokalitu v PP Radotínské skály. Na podzim loňského roku pomohli lokalitě svou prací a nyní byli zvědaví, jak to na místě vypadá v plné vegetační sezóně. Součástí návštěvy lokality bylo environmentální vzdělávání zaměřené na tradiční způsoby hospodaření, které úspěšně pod Magistrátem HMP probíhají a také pozorování a pojmenovávání zvířat a rostlin v okolí. Děti potěšilo, že stádo ovcí a koz, které lokalitu udržují, zastihly na místě.
Projektové setkání ROTATE v Ulviku (26. – 27. dubna 2023)
Svou návštěvou v Norsku jsme navázali na výměnu zkušeností, kterou absolvovali dva z nás loňský podzim. Tentokrát se setkání zúčastnilo šest českých účastníků ze dvou institucí (Botanický ústav AV ČR a Fakulta životního prostředí České zemědělské univerzity).
Po setkání s kolegy z Norwegian Institute of Bioeconomy Research směřovala naše první studijní zastávka na farmu Arne Fykseho. Kromě toho, že Arne provozuje pohostinství, je i hudebně nadaný, jak jsme měli štěstí posoudit. Arne nás seznámil s různými radostmi a strastmi svého živobytí, provedl svým hospodářstvím zaměřeným na pěstování jabloní a p
ollarding (řez stromů na babku). Pokračuje s nadšením v rodinné tradici, a to i přes relativně nízkou podporu (asi 100-500 NOK na strom za rok). Popsal nám hlavní druhy dřevin, které lze tímto způsobem využít na palivo nebo jako krmivo pro dobytek. (Dříve totiž choval ovce, ale nyní se zaměřuje již jen na primární produkci.) Jsou to zejména jasan, který bohužel v posledních letech odumírá na nekrózu jasanu způsobenou houbou Hymenoscyphus fraxineus. Dále zde roste lípa (využívá se hlavně lýko z větví), jilm, bříza (tu nelze zcela ořezat, neboť je citlivá), dub (dožívá se nejvyššího věku) a vrba jíva (poskytuje nektar včelám i brzy na jaře). Dřevo může mít i vysokou estetickou hodnotu, jak nám Arne ukázal na svých výbrusech zhotovených z uschlých starých seřezávaných kmenů. Předvedl nám i zvláštní nástroj tzv. hovold, kterým se stahovaly snopy s větvemi, aby se s nimi lépe manipulovalo. Při výrobě se dřevo naložilo do slané vody, aby se dalo ohnout. Na jeho pozemku rostou staré duby, které poskytují stanoviště pro další dřeviny jako bříza nebo jeřáb.
Po farmě jsme pokračovali na přírodní rezervaci Uranes, která byla založena v roce 1984 za účelem ochrany lesa v centrální části oblasti Hardangerského fjordu. Uranes chrání jeden z nejcennějších listnatých temperátních lesů v kraji Hordaland kvůli své velikosti, druhové bohatosti a variabilitě. Strmé svahy jsou porostlé duby, lípami a břízami s pestrým bylinným podrostem a místy i prameništi. Byly patrné i stopy po činnosti zvěře, která loupala lýko a okusovala semenáčky. Stromy byly porostlé lišejníky z rodu Lobaria, které jsou jinak u nás velmi vzácné, a uomínají svým tvarem na plíce, podle kterých vznikl také vědecký název.
Třetí den (čtvrtek 27. 4. 2023) jsme celé dopoledne věnovali prezentacím a diskusím vztahujícím se k tématu projektu. Následující den dopoledne se již neslo diskusí nad probíhajícím projektem. Hlavní nositelka projektu Jana Doudová nás seznámila s pokroky a přehledem publikací. Diskutovali jsme zejména dlouhodobý vliv hrabání na biodiverzitu v lesích, konkrétně, zda má větší vliv extremita počasí nebo efekt managementu. Fride Høistad Schei nás seznámila se základními charakteristikami norské přírody, gradientem oceanity a rozšířením fytogeograficky významných rostlin. Jí prezentované výsledky opakovaných záznamů z ploch s dominancí jasanu ukázaly na minimální změny v druhovém složení podrostu i přes významný úhyn jasanů. Jørund Johanssen pohovořil o socioekonomické studii zahrnující 12 farem zabývajících se pollardingem. I přesto, že pro 2/3 z nich to není hlavní činnost, vlastní tito farmáři průměrně 50 stromů na jedno hospodářství. Zajímavé bylo také zjištění, že listí z pollardingu používají jako medicínu pro dobytek. Rozproudila se diskuse nad tím, zda je praxe seřezávání stromů v lesích udržitelná. Obnáší totiž prosvětlení celého lesa, což se může zdát neekonomické, ale ekologický přínos je kvůli zvýšení biodiverzity značný. Radim Hédl představil celkový přehled coppicingu (pařezení) pro ČR a výsledky multitaxonové studie z pařezených ploch, kde sledované organismy reagovaly na prosvětlení rozdílně a coppicing může být tak významným nástrojem pro ochranu některých z nich. Nakonec proběhla pod vedením Ondřeje Vilda diskuse nad publicitou k projektu.
Odpoledne jsme se ještě zastavili u farmáře v Ulviku. Kromě pollardingu se zabývá zahradničením a pastvou ovcí a má velké znalosti z biologie. Na svých pozemcích udržuje rozmanitou škálu stanovišť s různými způsoby využití. Norští kolegové nás pak odvezli zpět do Bergenu, kde jsme již strávili zážitky a diskutovali např. nad pollardingem, který se využívá i v péči o městskou zeleň, ale u nás je stále ještě nedoceněný.
Další setkání chystáme s Nory u nás při ukončení projektu na jaře 2024.
Sepsal Petr Petřík
Podzimní exkurze do NPR Děvín
Křivatec český jako posel jara
Ve čtvrtek 2. března 2023 se s 11 účastníky skautského oddílu Písklata uskutečnila kontrola lokality s křivatcem českým (Gagea bohemica) poblíž Hrušovského rybníka (Brandýs nad Labem). Odborným dozor zajistil Petr Petřík, který dětem přiblížil reliktní charakter stanoviště zákonem chráněné rostliny a také ohrožení, kterému je vystavena. Kromě pokračujícího odstranění invazního rozchodníku zvrhlého se zde loni prořezávaly keře.
Hrabání opadu s Brontosaury
Managementová akce na lokalitě PP Radotínské skály se skauty
Exkurse na lokalitě PP Radotínské skály se skauty
Management lokality s křivatcem českým ve spolupráci se Skautským institutem
Nevelká lokalita u Hrušovského rybníka poblíž Brandýsa nad Labem je jedna z disjunktních v ČR pro kriticky ohrožený druh křivatec český. Roste zde kolem 70 kvetoucích jedinců a mnoho sterilních. Kromě toho se zde nachází ještě řada teplomilných druhů vázaných na otevřená stanoviště (např. radyk prutnatý). Místo ale postupně zarůstalo křovinami a ke zmenšování prostoru skalnatých výchozů cenného biotopu přispěl i invazní druh okrasné rostliny rozchodník pochybný. Se Skautským institutem proto byla navázána v rámci Patronátů spolupráce a s místním oddílem brandýských skautů je lokalita od jara 2022 monitorována a probíhá zde i management v podobě vyřezávání a odstraňování invazního rozchodníku. Místem vedl botanickou exkurzi 9. 4. 2022 ve spolupráci s Českou botanickou společností Petr Petřík a poté ještě zorganizoval pro menší skauty 19. 4. 2022 samostatnou akci. Před tím se podařilo domluvit s Technickými službami prořezávku a odvoz křovin, takže místo se prosvětlilo a očekáváme rozvoj skalní stepi.