Exkurse na PP Radotínské skály 15. 6. 2023 se skautským oddílem 5. květen Radotín

Radotínští nejmenší skauti opět vyrazili na svou oblíbenou lesostepní lokalitu v PP Radotínské skály. Na podzim loňského roku pomohli lokalitě svou prací a nyní byli zvědaví, jak to na místě vypadá v plné vegetační sezóně. Součástí návštěvy lokality bylo environmentální vzdělávání zaměřené na tradiční způsoby hospodaření, které úspěšně pod Magistrátem HMP probíhají a také pozorování a pojmenovávání zvířat a rostlin v okolí. Děti potěšilo, že stádo ovcí a koz, které lokalitu udržují, zastihly na místě.

Projektové setkání ROTATE v Ulviku (26. – 27. dubna 2023)

Svou návštěvou v Norsku jsme navázali na výměnu zkušeností, kterou absolvovali dva z nás loňský podzim. Tentokrát se setkání zúčastnilo šest českých účastníků ze dvou institucí (Botanický ústav AV ČR a Fakulta životního prostředí České zemědělské univerzity).

Český tým v Bergenu. Foto: O. Vild

 

 

 

 

 

 

 

Po setkání s kolegy z Norwegian Institute of Bioeconomy Research směřovala naše první studijní zastávka na farmu Arne Fykseho. Kromě toho, že Arne provozuje pohostinství, je i hudebně nadaný, jak jsme měli štěstí posoudit. Arne nás seznámil s různými radostmi a strastmi svého živobytí, provedl svým hospodářstvím zaměřeným na pěstování jabloní a p

Farmář Arne Fyksa ukazuje umělecký výtvor z ořezávaného dřeva. Foto: O. Vild

ollarding (řez stromů na babku). Pokračuje s nadšením v rodinné tradici, a to i přes relativně nízkou podporu (asi 100-500 NOK na strom za rok). Popsal nám hlavní druhy dřevin, které lze tímto způsobem využít na palivo nebo jako krmivo pro dobytek. (Dříve totiž choval ovce, ale nyní se zaměřuje již jen na primární produkci.) Jsou to zejména jasan, který bohužel v posledních letech odumírá na nekrózu jasanu způsobenou houbou Hymenoscyphus fraxineus. Dále zde roste lípa (využívá se hlavně lýko z větví), jilm, bříza (tu nelze zcela ořezat, neboť je citlivá), dub (dožívá se nejvyššího věku) a vrba jíva (poskytuje nektar včelám i brzy na jaře). Dřevo může mít i vysokou estetickou hodnotu, jak nám Arne ukázal na svých výbrusech zhotovených z uschlých starých seřezávaných kmenů. Předvedl nám i zvláštní nástroj tzv. hovold, kterým se stahovaly snopy s větvemi, aby se s nimi lépe manipulovalo. Při výrobě se dřevo naložilo do slané vody, aby se dalo ohnout. Na jeho pozemku rostou staré duby, které poskytují stanoviště pro další dřeviny jako bříza nebo jeřáb.

Čeští vědci studují zajímavý srůst tří druhů dřevin. Foto: P. Petřík
P. Szabó a P. Petřík obdivují ořezávaný strom. Foto: J. Doudová

Po farmě jsme pokračovali na přírodní rezervaci Uranes, která byla založena v roce 1984 za účelem ochrany lesa v centrální části oblasti Hardangerského fjordu. Uranes chrání jeden z nejcennějších listnatých temperátních lesů v kraji Hordaland kvůli své velikosti, druhové bohatosti a variabilitě. Strmé svahy jsou porostlé duby, lípami a břízami s pestrým bylinným podrostem a místy i prameništi. Byly patrné i stopy po činnosti zvěře, která loupala lýko a okusovala semenáčky. Stromy byly porostlé lišejníky z rodu Lobaria, které jsou jinak u nás velmi vzácné, a uomínají svým tvarem na plíce, podle kterých vznikl také vědecký název.

Lišejník Lobaria pulmonaria. Foto: P. Petřík

 

 

 

 

 

 

Starý strom s mnoha kmeny v rezervaci Uranes. Foto: J. Doudová

Třetí den (čtvrtek 27. 4. 2023) jsme celé dopoledne věnovali prezentacím a diskusím vztahujícím se k tématu projektu. Následující den dopoledne se již neslo diskusí nad probíhajícím projektem. Hlavní nositelka projektu Jana Doudová nás seznámila s pokroky a přehledem publikací. Diskutovali jsme zejména dlouhodobý vliv hrabání na biodiverzitu v lesích, konkrétně, zda má větší vliv extremita počasí nebo efekt managementu. Fride Høistad Schei nás seznámila se základními charakteristikami norské přírody, gradientem oceanity a rozšířením fytogeograficky významných rostlin. Jí prezentované výsledky opakovaných záznamů z ploch s dominancí jasanu ukázaly na minimální změny v druhovém složení podrostu i přes významný úhyn jasanů. Jørund Johanssen pohovořil o socioekonomické studii zahrnující 12 farem zabývajících se pollardingem. I přesto, že pro 2/3 z nich to není hlavní činnost, vlastní tito farmáři průměrně 50 stromů na jedno hospodářství. Zajímavé bylo také zjištění, že listí z pollardingu používají jako medicínu pro dobytek. Rozproudila se diskuse nad tím, zda je praxe seřezávání stromů v lesích udržitelná. Obnáší totiž prosvětlení celého lesa, což se může zdát neekonomické, ale ekologický přínos je kvůli zvýšení biodiverzity značný. Radim Hédl představil celkový přehled coppicingu (pařezení) pro ČR a výsledky multitaxonové studie z pařezených ploch, kde sledované organismy reagovaly na prosvětlení rozdílně a coppicing může být tak významným nástrojem pro ochranu některých z nich. Nakonec proběhla pod vedením Ondřeje Vilda diskuse nad publicitou k projektu.

Diskuse o tradičních metodách hospodaření v lesích. Foto: P. Petřík

Odpoledne jsme se ještě zastavili u farmáře v Ulviku. Kromě pollardingu se zabývá zahradničením a pastvou ovcí a má velké znalosti z biologie. Na svých pozemcích udržuje rozmanitou škálu stanovišť s různými způsoby využití. Norští kolegové nás pak odvezli zpět do Bergenu, kde jsme již strávili zážitky a diskutovali např. nad pollardingem, který se využívá i v péči o městskou zeleň, ale u nás je stále ještě nedoceněný.

 

Další setkání chystáme s Nory u nás při ukončení projektu na jaře 2024.

Sepsal Petr Petřík

Podzimní exkurze do NPR Děvín

Dne 21.10.2023 a 28.10.2023 proběhly dlouho očekávané exkurze pro širokou veřejnost na území CHKO Pálava, při kterých se účastníci dozvěděli, jakým způsobem se po staletí tradičně hospodařilo na území České republiky, potažmo ve většině nížinných lesů celé Evropy. Během obou exkurzí jsme se pohybovali na severovýchodních svazích Národní přírodní rezervace Děvín, kde se rozprostírá les nazývaný dubohabřina. Tento les byl po mnoho staletí obhospodařován jako pařezina (vyznačuje se pravidelným kácením stromů v poměrně krátkých intervalech, stromy se následně obnoví z pařezů či kořenů). Během vycházek po lese jsme si udělali několik zastávek, během kterých jsme si řekli něco o dubohabřinách obecně, o tom, co vlastně pařezení je a jaké má benefity, při krátké zastávce s prohlídkou zříceniny hradu Děvičky jsme si povídali o historii tohoto typu managementu na našem území a nakonec jsme se zašli podívat na nové paseky z jara 2022, kde jsme probrali současnost a nadějnou budoucnost pařezení v České republice. Během exkurzí byly rozdány brožury “Odrůstat ze svých pařezů”, ve kterých účastníci mohli získat podrobnější informace o celém tématu a prohloubit tak své znalosti.   

Křivatec český jako posel jara

Křivatec český. Early Star-of-Bethlehem. Foto P. Petřík

Ve čtvrtek 2. března 2023 se s 11 účastníky skautského oddílu Písklata uskutečnila kontrola lokality s křivatcem českým (Gagea bohemica) poblíž Hrušovského rybníka (Brandýs nad Labem). Odborným dozor zajistil Petr Petřík, který dětem přiblížil reliktní charakter stanoviště zákonem chráněné rostliny a také ohrožení, kterému je vystavena. Kromě pokračujícího odstranění invazního rozchodníku zvrhlého se zde loni prořezávaly keře.

Skautský oddíl Písklat při práci na lokalitě s křivatcem českým. Scout troop „Písklata“ working in the site of Early Star-of-Bethlehem.

 

Hrabání opadu s Brontosaury

O víkendu na přelomu září a října proběhla akce ve spolupráci projektu ROTATE s hnutím Brontosaurus a AOPK ČR, Správou CHKO Český kras. Vedle exkurze po okolí, environmentálně vzdělávacích her a podobně se skupina patnácti dobrovolníků zapojila hrabání opadu na jedné ochranářsky významné lesostepní lokalitě (Čihadla nad obcí Srbsko). Místo je významné bohatou populací orchideje rudohlávku jehlancovitého. Občasný vyhrab, zejména dubového listí, zde tak pomáhá udržet relativně oligotrofní nezapojený trávník pod roztroušenými stromy. Účastníci si tak vyzkoušeli tradiční managment v praxi a zapojili se do diskusí o důvodu, smyslu a udržitelnosti tohoto počínání v širších ochranářských souvislostech.

Rudohlávek jehlancovitý (Anacamptis pyramidalis)

Managementová akce na lokalitě PP Radotínské skály se skauty

Dne 12.11.2022 se nejmladší děti ze skautského oddílu 5. květen Radotín sešly na dlouho očekávanou akci, kde si mohly zkusit, jak může vypadat management podporující chráněné přírodní biotopy. Práce v terénu navazovaly na jarní exkursi ve stejných místech, během které se děti poučily o tom, čím je lokalita z přírodovědeckého a ochranářského hlediska cenná a jakým způsobem jí mohou pomoci. Ačkoli se děti nemohly dočkat, až vezmou do ruky pracovní nástroje, nejprve jsme navštívili nedalekou významnou lokalitu se zkamenělinami – PP Orthocerový lůmek a poté jsme malým výletem okolní krajinou došli na Radotínské skály. Během svačiny si děti připomněly zajímavé druhy rostlin, které zde rostou a pro jejichž lepší podmínky budou pracovat a poté se do managementu pustily. Ačkoli šlo většinou o předškolní děti, dokázaly (s pomocí vedoucích) udělat pěkný kus práce . Skauti odstranili několik keřů štědřence – okrasného keře, který je ale zároveň invazní rostlinou, která je schopna step postupně (i s dalšími druhy) zarůst, včetně již několika desítek semenáčů tohoto druhu. Poté větve se spoustou semen (a potenciálních nových rostlin) odvezli z lokality, čímž zabránili jejich dalšímu šíření. Také se podařilo uvolnit 2 duby z okolního křoví a tím i prosvětlit místa, kde rostou orchideje (druh vstavač nachový). Děti práce moc bavila a už teď se těšily, jak se na jaře přijdou přesvědčit, jak se vstavačům daří.

IMG_20221112_123043

Exkurse na lokalitě PP Radotínské skály se skauty

                                                                                                             Foto Linda Zajíčková

Radotínští skauti se od letošního roku zapojili do programu Patronáty, v rámci něhož oddíly pečují o vybranou lokalitu. S ochranáři z Magistrátu HMP jsme společně vybrali krásné a pestré místo – PP Radotínské skály, které poskytují skautům širokou škálu možností, jak se zapojit do péče, ale dokonce si vyzkoušet i trochu vědeckého přístupu (např. monitoring druhů, porovnání se stavem před zásahem a po zásahu atd.). Zároveň se zde na malém prostoru najde mnoho zajímavostí, o kterých se mohou děti dozvědět, od jednotlivých organismů (orchideje a další atraktivní rostliny a živočichové) až po krajinné fenomény.

Rozhodli jsme se tedy v pokročilém jaře místo navštívit a formou exkurse, povídání a her lokalitu prozkoumat. 26. května 2022 se do PP Radotínské skály vypravily hned dvě skautské družiny po sobě. Při první zastávce v obnoveném sadu, o který se mohou skauti také částečně starat, jsme si pověděli o významu starých stromů, o zajímavém ptákovi – dudkovi, který se k nám opět vrací díky návratu k původním způsobům hospodaření (např. pastva) a s napětím jsme pozorovali velkou budku pro dudky, zda-li je již obsazená. Obhlédli jsme také místo s hojným výskytem vstavače nachového, který tou dobou již plodil a měli jsme štěstí i na kvetoucí orchideje okrotice bílé.

Poté jsme došli na vyhlídku, ze které je pěkně vidět široké okolí včetně radotínské cementárny a okolních kopců. Toto místo poskytlo ideální kulisy pro povídání o fenoménu vápencových krajin a o dřívějším využívání krajiny, které je klíčem k pochopení vysoké druhové rozmanitosti v současnosti. Pro tuto příležitost jsme s sebou měli fotografie a letecké snímky těchto míst, jak vypadala v době dětství našich babiček a děti samy mohly konstatovat, že dřívější krajina byla mnohem méně zarostlá  (a také zastavěná) a snáze tak pochopily, proč je dobré se o určitá místa aktivně starat např. vyřezáváním křoví a pastvou, a že mnohé, dnes již vzácné druhy na takovém hospodaření závisí.

Foto Linda Zajíčková

Management lokality s křivatcem českým ve spolupráci se Skautským institutem

Křivatec český na lokalitě u Hrušovského rybníka, 16. 3. 2022. Foto P. Jiras

Nevelká lokalita u Hrušovského rybníka poblíž Brandýsa nad Labem je jedna z disjunktních v ČR pro kriticky ohrožený druh křivatec český. Roste zde kolem 70 kvetoucích jedinců a mnoho sterilních. Kromě toho se zde nachází ještě řada teplomilných druhů vázaných na otevřená stanoviště (např. radyk prutnatý). Místo ale postupně zarůstalo křovinami a ke zmenšování prostoru skalnatých výchozů cenného biotopu přispěl i invazní druh okrasné rostliny rozchodník pochybný. Se Skautským institutem proto byla navázána v rámci Patronátů spolupráce a s místním oddílem brandýských skautů je lokalita od jara 2022 monitorována a probíhá zde i management v podobě vyřezávání a odstraňování invazního rozchodníku. Místem vedl botanickou exkurzi 9. 4. 2022 ve spolupráci s Českou botanickou společností Petr Petřík a poté ještě zorganizoval pro menší skauty 19. 4. 2022 samostatnou akci. Před tím se podařilo domluvit s Technickými službami prořezávku a odvoz křovin, takže místo se prosvětlilo a očekáváme rozvoj skalní stepi.

Článek ve Skautských novinách, kde se psalo o péči o lokalitu

 

Skalnatý svah nad cestou zarůstající křovinami a invazním druhem rozchodníku pochybného, mezi kterým přežívají zbytky populace křivatce českého, 9. 3. 2022. Foto D. Hrčka
Svah nad cestou po vyřezání dřevin, 19. 4. 2022. Foto P. Petřík

Poznávací exkurze a příprava na péči o VKP Řepská step

Na začátku roku 2021 jsme zahájili spolupráci se skautským oddílem z Bílé Hory a Odborem životního prostředí a dopravy z ÚMČ Praha 17, který má VKP Řepská step ve své péči. Lokalita se nachází na místě bývalého vojenského cvičiště a cenné jsou na ní zbytky dříve rozsáhlého vřesoviště a písčitých obnažených půd, které vyhovují některým specifickým rostlinám a živočichům. Žije zde zejména mnoho druhů vzácného hmyzu. V současnosti bohužel značně zarůstá a tato cenná společenstva mizí, což vyžaduje určité zásahy, aby nezmizela úplně.

Už od zimy probíhalo plánování zásahů, které by byly pro lokalitu přínosem a zároveň vhodné pro realizaci skautským oddílem. V první fázi jde zejména o strhnutí drnu na některých vhodných místech, aby byla obnovena obnažená půda, kterou potřebuje mnoho blanokřídlých druhů (vosy, včely čmeláci atd.) ke svému rozmnožování (stavba hnízd) a vyhovuje i některým vzácnějším rostlinám.

Poté jsme se 26.5.2021 vydali s oddílem na lokalitu, abychom ji blíže prozkoumali, odhalili některé zajímavé druhy, které se zde vyskytují a objasnili si, čím jsou plánované zásahy užitečné, aby skautům samotným dávala jejich práce smysl.

Nejprve jsme se pokusili zmapovat, kde se na lokalitě ještě vyskytuje vřes, ukázali jsme si jeden z posledních exemplářů paličkovce šedavého – malé zajímavé trávy, která pro svou existenci potřebuje nezarostlé písčité půdy, nalezli jsme plošky s hnízdy čmeláků a pár dalších zajímavějších druhů na lokalitě.

Paličkovec šedavý (Corynephorus canescens)

Foto Jindřich Prach.

Foto Libor Zdařil.

Diskutovali jsme o některých paradoxech v ochraně přírody, například proč je dobré na této lokalitě vyřezávat dřeviny, strhávat drn a různě „ničit“ její pokryv, že bezlesé plochy jsou dnes vzácné a postupně mizí a v čem spočívá jejich význam. Z této vzdělávací návštěvy si skauti odnesli lepší povědomí o hodnotě tohoto nepříliš nápadného „trávníku“ v blízkosti své klubovny a smyslu jejich příštího pracovního úsilí.  

17. listopad na Plešivci

Foto Jindřich Prach

Na svátek 17. listopadu se v Českém krasu sešlo 17 lidí z různých pražských a přípražských škol na krátký výlet a práci s údržbou mozaiky stepí, lesostepí a teplomilných doubrav. Šlo o příznivce přírodovědného kroužku organizovaného Celií Korittovou a akci pořádanou ve spolupráci s AOPK ČR (Regionální pracoviště Střední Čechy, Správa CHKO Český kras). Po povídání o krásách okolí, určování nalezených biologických objektů a demonstraci přírodních změn a přístupů k jejich ochraně Jindřichem Prachem, došla skupina na zarůstající lesostepi na jižním svahu kopce Plešivec nad Karlštejnem.

Zde na jaře vykvétají stovky trsů žlutého hlaváčku jarního, ale z někdejších řídkých lesostepí, patrně někdejších pastevních lesů, zbyla nezarostlá jen nejsušší místa s kavyly. Plochy s hlubší půdou v posledních desetiletích zarostly křovím. Hlaváčky zde tak přežívají jen na malé ploše ve zbytkové populaci zapadané listím pod duby na okraji porostu. 

Květy hlaváčku jarního (Adonis vernalis), fotil Jindřich Prach.

Půldenní prací s nůžkami a pilkami, simulující tradiční management jako je kácení křovin a hrabání listí, se podařilo lokalitu hlaváčku zase o něco rozšířit a prosvětlit. Z pestré směsi účastníků, od dětí základní školy po biologie znalé středoškoláky, si snad každý odnesl alespoň zážitek, že o teplomilné doubravy, stepi a lesostepi je potřeba pečovat. Jako se zde, v dávno osídlené kulturní krajině, dělo po mnoho tisíc let. Jinak zarostou a mnohé z toho, co zde přírodovědci obdivují, by postupně zaniklo.

Foto Jindřich Prach.