Exkurze na Děvín

V pondělí, 15. 4. 2024, jsme pro studenty boskovického gymnázia připravili exkurzi s výkladem na lokalitu Děvín (CHKO Pálava).

Prošli jsme si jednotlivé typy lesních ekosystémů od šípákových teplomilných doubrav na skalnatých výchozech, přes panonské dubohabřiny na jižních a suťové lesy na SZ svazích Děvína. Zaměřili jsme se na druhy dřevin, které tvoří stromové a keřové patro a také jsme si ukázali některé významné druhy lesního podrostu.

Součástí odborného výkladu byla zejména historie a současnost lesního hospodaření na Děvíně s praktickou ukázkou lesa pařezinového typu a zásahů na pasekách (viz foto), které vznikají v rámci cíleného prosvětlování lesa pro podporu druhové diverzity rostlinných a živočišných druhů. Prezentovali jsme studentům způsoby sběru dat na trvalých plochách, seznámili jsme je s využitím mikroklimatických čidel a dendrometrů.

Na pasece se nám kromě druhů jarního a letního aspektu bylinného patra podařilo zastihnout i typickou obyvatelku zdejší lokality – majku fialovou (na fotografii).

I přes nepřízeň počasí a občasný déšť jsme exkurzi zdárně zakončili v Pavlově, kde jsme studentům a jejich učitelům předali brožurky o výmladkovém hospodaření v lesích a další materiály, které se vztahují k výzkumu lesních komplexů na Děvíně. Završením exkurze byl i krátký kvíz o drobné dárkové předměty.

Brigáda v Podyjí

V sobotu, 23. 3. 2024 se v Havraníkách ve spolupráci s NP Podyjí konala brigáda v koňské ohradě, která spojila celkem 14 dospělých a několik dětí různého věku, jak dokládají přiložené fotografie. Cílem brigády bylo vyčistit ohradu od klestí, větví a šípkových keřů, aby se prostor více prosvětlil a stal se prostupnějším pro exmoorské koně, kteří zde středně intenzivní pastvou pomáhají s likvidací expanzivních trav a dřevin.

Kromě toho jsme se věnovali úklidu přístřešku pro koně a okolí napajedla, abychom zajistili koním větší pohodlí. Během brigády jsme si také vyměnili zkušenosti ohledně péče o pastviny, významu prosvětlování lesů a diskutovali jsme o technikách pařezení. Všichni zájemci dostali brožurky s podrobnými informacemi na toto téma. 

Po vykonané práci jsme si dopřáli zaslouženou odměnu v podobě opečených špekáčků a vydali jsme se na krátkou exkurzi. Užili jsme si společně krásy spasené části pastviny, která byla plná kvetoucích konikleců a mochny písečné. Děkujeme všem účastníkům za jejich přínos k údržbě krajiny a těšíme se na další společné akce!

Exkurse na PP Radotínské skály 15. 6. 2023 se skautským oddílem 5. květen Radotín

Radotínští nejmenší skauti opět vyrazili na svou oblíbenou lesostepní lokalitu v PP Radotínské skály. Na podzim loňského roku pomohli lokalitě svou prací a nyní byli zvědaví, jak to na místě vypadá v plné vegetační sezóně. Součástí návštěvy lokality bylo environmentální vzdělávání zaměřené na tradiční způsoby hospodaření, které úspěšně pod Magistrátem HMP probíhají a také pozorování a pojmenovávání zvířat a rostlin v okolí. Děti potěšilo, že stádo ovcí a koz, které lokalitu udržují, zastihly na místě.

Projektové setkání ROTATE v Ulviku (26. – 27. dubna 2023)

Svou návštěvou v Norsku jsme navázali na výměnu zkušeností, kterou absolvovali dva z nás loňský podzim. Tentokrát se setkání zúčastnilo šest českých účastníků ze dvou institucí (Botanický ústav AV ČR a Fakulta životního prostředí České zemědělské univerzity).

Český tým v Bergenu. Foto: O. Vild

Po setkání s kolegy z Norwegian Institute of Bioeconomy Research směřovala naše první studijní zastávka na farmu Arne Fykseho. Kromě toho, že Arne provozuje pohostinství, je i hudebně nadaný, jak jsme měli štěstí posoudit. Arne nás seznámil s různými radostmi a strastmi svého živobytí, provedl svým hospodářstvím zaměřeným na pěstování jabloní a pollarding (ořez stromů na babku).  

Farmář Arne Fyksa ukazuje umělecký výtvor z ořezávaného dřeva. Foto: O. Vild

Pokračuje s nadšením v rodinné tradici, a to i přes relativně nízkou podporu (asi 100-500 NOK na strom za rok). Popsal nám hlavní druhy dřevin, které lze tímto způsobem využít na palivo nebo jako krmivo pro dobytek. (Dříve totiž choval ovce, ale nyní se zaměřuje již jen na primární produkci.) Jsou to zejména jasan, který bohužel v posledních letech odumírá na nekrózu jasanu způsobenou houbou Hymenoscyphus fraxineus. Dále zde roste lípa (využívá se hlavně lýko z větví), jilm, bříza (tu nelze zcela ořezat, neboť je citlivá), dub (dožívá se nejvyššího věku) a vrba jíva (poskytuje nektar včelám i brzy na jaře). Dřevo může mít i vysokou estetickou hodnotu, jak nám Arne ukázal na svých výbrusech zhotovených z uschlých starých seřezávaných kmenů. Předvedl nám i zvláštní nástroj tzv. hovold, kterým se stahovaly snopy s větvemi, aby se s nimi lépe manipulovalo. Při výrobě se dřevo naložilo do slané vody, aby se dalo ohnout. Na jeho pozemku rostou staré duby, které poskytují stanoviště pro další dřeviny jako bříza nebo jeřáb.

Čeští vědci studují zajímavý srůst tří druhů dřevin. Foto: P. Petřík

P. Szabó a P. Petřík obdivují starý ořezávaný strom. Foto: J. Doudová

Po návštěvě farmy jsme pokračovali na přírodní rezervaci Uranes, která byla založena v roce 1984 za účelem ochrany lesa v centrální části oblasti Hardangerského fjordu. Uranes chrání jeden z nejcennějších listnatých temperátních lesů v kraji Hordaland kvůli své velikosti, druhové bohatosti a variabilitě. Strmé svahy jsou porostlé duby, lípami a břízami s pestrým bylinným podrostem a místy i prameništi. Byly patrné i stopy po činnosti zvěře, která loupala lýko a okusovala semenáčky. Stromy byly porostlé lišejníky z rodu Lobaria, které jsou jinak u nás velmi vzácné, a upomínají svým tvarem na plíce, podle kterých vznikl také vědecký název.

Lišejník Lobaria pulmonaria. Foto: P. Petřík

Starý strom s mnoha kmeny v rezervaci Uranes. Foto: J. Doudová

Třetí den (čtvrtek 27. 4. 2023) jsme celé dopoledne věnovali prezentacím a diskusím vztahujícím se k tématu projektu. Následující den dopoledne se již neslo diskusí nad probíhajícím projektem. Hlavní nositelka projektu Jana Doudová nás seznámila s pokroky a přehledem publikací. Diskutovali jsme zejména dlouhodobý vliv hrabání na biodiverzitu v lesích, konkrétně, zda má větší vliv extremita počasí nebo efekt managementu. Fride Høistad Schei nás seznámila se základními charakteristikami norské přírody, gradientem oceanity a rozšířením fytogeograficky významných rostlin. Jí prezentované výsledky opakovaných záznamů z ploch s dominancí jasanu ukázaly na minimální změny v druhovém složení podrostu i přes významný úhyn jasanů. Jørund Johanssen pohovořil o socioekonomické studii zahrnující 12 farem zabývajících se pollardingem. I přesto, že pro 2/3 z nich to není hlavní činnost, vlastní tito farmáři průměrně 50 stromů na jedno hospodářství. Zajímavé bylo také zjištění, že listí z pollardingu používají jako medicínu pro dobytek. Rozproudila se diskuse nad tím, zda je praxe seřezávání stromů v lesích udržitelná. Obnáší totiž prosvětlení celého lesa, což se může zdát neekonomické, ale ekologický přínos je kvůli zvýšení biodiverzity značný. Radim Hédl představil celkový přehled coppicingu (pařezení) pro ČR a výsledky multitaxonové studie z pařezených ploch, kde sledované organismy reagovaly na prosvětlení rozdílně a coppicing může být tak významným nástrojem pro ochranu některých z nich. Nakonec proběhla pod vedením Ondřeje Vilda diskuse nad publicitou k projektu.

Diskuse o tradičních metodách hospodaření v lesích. Foto: P. Petřík

Odpoledne jsme se ještě zastavili u farmáře v Ulviku. Kromě pollardingu se zabývá zahradničením a pastvou ovcí a má velké znalosti z biologie. Na svých pozemcích udržuje rozmanitou škálu stanovišť s různými způsoby využití. Norští kolegové nás pak odvezli zpět do Bergenu, kde jsme již strávili zážitky a diskutovali např. nad pollardingem, který se využívá i v péči o městskou zeleň, ale u nás je stále ještě nedoceněný.

 Sepsal Petr Petřík

Podzimní exkurze do NPR Děvín

Dne 21.10.2023 a 28.10.2023 proběhly dlouho očekávané exkurze pro širokou veřejnost na území CHKO Pálava, při kterých se účastníci dozvěděli, jakým způsobem se po staletí tradičně hospodařilo na území České republiky, potažmo ve většině nížinných lesů celé Evropy. Během obou exkurzí jsme se pohybovali na severovýchodních svazích Národní přírodní rezervace Děvín, kde se rozprostírá les nazývaný dubohabřina. Tento les byl po mnoho staletí obhospodařován jako pařezina (vyznačuje se pravidelným kácením stromů v poměrně krátkých intervalech, stromy se následně obnoví z pařezů či kořenů). Během vycházek po lese jsme si udělali několik zastávek, během kterých jsme si řekli něco o dubohabřinách obecně, o tom, co vlastně pařezení je a jaké má benefity, při krátké zastávce s prohlídkou zříceniny hradu Děvičky jsme si povídali o historii tohoto typu managementu na našem území a nakonec jsme se zašli podívat na nové paseky z jara 2022, kde jsme probrali současnost a nadějnou budoucnost pařezení v České republice. Během exkurzí byly rozdány brožury “Odrůstat ze svých pařezů”, ve kterých účastníci mohli získat podrobnější informace o celém tématu a prohloubit tak své znalosti.   

Křivatec český jako posel jara

Křivatec český. Early Star-of-Bethlehem. Foto P. Petřík

Ve čtvrtek 2. března 2023 se s 11 účastníky skautského oddílu Písklata uskutečnila kontrola lokality s křivatcem českým (Gagea bohemica) poblíž Hrušovského rybníka (Brandýs nad Labem). Odborným dozor zajistil Petr Petřík, který dětem přiblížil reliktní charakter stanoviště zákonem chráněné rostliny a také ohrožení, kterému je vystavena. Kromě pokračujícího odstranění invazního rozchodníku zvrhlého se zde loni prořezávaly keře.

Skautský oddíl Písklat při práci na lokalitě s křivatcem českým. Scout troop „Písklata“ working in the site of Early Star-of-Bethlehem.

 

Hrabání opadu s Brontosaury

O víkendu na přelomu září a října proběhla akce ve spolupráci projektu ROTATE s hnutím Brontosaurus a AOPK ČR, Správou CHKO Český kras. Vedle exkurze po okolí, environmentálně vzdělávacích her a podobně se skupina patnácti dobrovolníků zapojila hrabání opadu na jedné ochranářsky významné lesostepní lokalitě (Čihadla nad obcí Srbsko). Místo je významné bohatou populací orchideje rudohlávku jehlancovitého. Občasný vyhrab, zejména dubového listí, zde tak pomáhá udržet relativně oligotrofní nezapojený trávník pod roztroušenými stromy. Účastníci si tak vyzkoušeli tradiční managment v praxi a zapojili se do diskusí o důvodu, smyslu a udržitelnosti tohoto počínání v širších ochranářských souvislostech.

Rudohlávek jehlancovitý (Anacamptis pyramidalis)

Managementová akce na lokalitě PP Radotínské skály se skauty

Dne 12.11.2022 se nejmladší děti ze skautského oddílu 5. květen Radotín sešly na dlouho očekávanou akci, kde si mohly zkusit, jak může vypadat management podporující chráněné přírodní biotopy. Práce v terénu navazovaly na jarní exkursi ve stejných místech, během které se děti poučily o tom, čím je lokalita z přírodovědeckého a ochranářského hlediska cenná a jakým způsobem jí mohou pomoci. Ačkoli se děti nemohly dočkat, až vezmou do ruky pracovní nástroje, nejprve jsme navštívili nedalekou významnou lokalitu se zkamenělinami – PP Orthocerový lůmek a poté jsme malým výletem okolní krajinou došli na Radotínské skály. Během svačiny si děti připomněly zajímavé druhy rostlin, které zde rostou a pro jejichž lepší podmínky budou pracovat a poté se do managementu pustily. Ačkoli šlo většinou o předškolní děti, dokázaly (s pomocí vedoucích) udělat pěkný kus práce . Skauti odstranili několik keřů štědřence – okrasného keře, který je ale zároveň invazní rostlinou, která je schopna step postupně (i s dalšími druhy) zarůst, včetně již několika desítek semenáčů tohoto druhu. Poté větve se spoustou semen (a potenciálních nových rostlin) odvezli z lokality, čímž zabránili jejich dalšímu šíření. Také se podařilo uvolnit 2 duby z okolního křoví a tím i prosvětlit místa, kde rostou orchideje (druh vstavač nachový). Děti práce moc bavila a už teď se těšily, jak se na jaře přijdou přesvědčit, jak se vstavačům daří.

IMG_20221112_123043

Exkurse na lokalitě PP Radotínské skály se skauty

                                                                                                             Foto Linda Zajíčková

Radotínští skauti se od letošního roku zapojili do programu Patronáty, v rámci něhož oddíly pečují o vybranou lokalitu. S ochranáři z Magistrátu HMP jsme společně vybrali krásné a pestré místo – PP Radotínské skály, které poskytují skautům širokou škálu možností, jak se zapojit do péče, ale dokonce si vyzkoušet i trochu vědeckého přístupu (např. monitoring druhů, porovnání se stavem před zásahem a po zásahu atd.). Zároveň se zde na malém prostoru najde mnoho zajímavostí, o kterých se mohou děti dozvědět, od jednotlivých organismů (orchideje a další atraktivní rostliny a živočichové) až po krajinné fenomény.

Rozhodli jsme se tedy v pokročilém jaře místo navštívit a formou exkurse, povídání a her lokalitu prozkoumat. 26. května 2022 se do PP Radotínské skály vypravily hned dvě skautské družiny po sobě. Při první zastávce v obnoveném sadu, o který se mohou skauti také částečně starat, jsme si pověděli o významu starých stromů, o zajímavém ptákovi – dudkovi, který se k nám opět vrací díky návratu k původním způsobům hospodaření (např. pastva) a s napětím jsme pozorovali velkou budku pro dudky, zda-li je již obsazená. Obhlédli jsme také místo s hojným výskytem vstavače nachového, který tou dobou již plodil a měli jsme štěstí i na kvetoucí orchideje okrotice bílé.

Poté jsme došli na vyhlídku, ze které je pěkně vidět široké okolí včetně radotínské cementárny a okolních kopců. Toto místo poskytlo ideální kulisy pro povídání o fenoménu vápencových krajin a o dřívějším využívání krajiny, které je klíčem k pochopení vysoké druhové rozmanitosti v současnosti. Pro tuto příležitost jsme s sebou měli fotografie a letecké snímky těchto míst, jak vypadala v době dětství našich babiček a děti samy mohly konstatovat, že dřívější krajina byla mnohem méně zarostlá  (a také zastavěná) a snáze tak pochopily, proč je dobré se o určitá místa aktivně starat např. vyřezáváním křoví a pastvou, a že mnohé, dnes již vzácné druhy na takovém hospodaření závisí.

Foto Linda Zajíčková

Management lokality s křivatcem českým ve spolupráci se Skautským institutem

Křivatec český na lokalitě u Hrušovského rybníka, 16. 3. 2022. Foto P. Jiras

Nevelká lokalita u Hrušovského rybníka poblíž Brandýsa nad Labem je jedna z disjunktních v ČR pro kriticky ohrožený druh křivatec český. Roste zde kolem 70 kvetoucích jedinců a mnoho sterilních. Kromě toho se zde nachází ještě řada teplomilných druhů vázaných na otevřená stanoviště (např. radyk prutnatý). Místo ale postupně zarůstalo křovinami a ke zmenšování prostoru skalnatých výchozů cenného biotopu přispěl i invazní druh okrasné rostliny rozchodník pochybný. Se Skautským institutem proto byla navázána v rámci Patronátů spolupráce a s místním oddílem brandýských skautů je lokalita od jara 2022 monitorována a probíhá zde i management v podobě vyřezávání a odstraňování invazního rozchodníku. Místem vedl botanickou exkurzi 9. 4. 2022 ve spolupráci s Českou botanickou společností Petr Petřík a poté ještě zorganizoval pro menší skauty 19. 4. 2022 samostatnou akci. Před tím se podařilo domluvit s Technickými službami prořezávku a odvoz křovin, takže místo se prosvětlilo a očekáváme rozvoj skalní stepi.

Článek ve Skautských novinách, kde se psalo o péči o lokalitu

 

Skalnatý svah nad cestou zarůstající křovinami a invazním druhem rozchodníku pochybného, mezi kterým přežívají zbytky populace křivatce českého, 9. 3. 2022. Foto D. Hrčka
Svah nad cestou po vyřezání dřevin, 19. 4. 2022. Foto P. Petřík