Seminář Zkušenosti s tradičním hospodařením v lesích. II

Po našem prvním setkání k projektu ROTATE v CHKO Český kras před dvěma lety se další setkání uskutečnilo v národním parku Podyjí ve dnech 18. – 19. 9. 2023 ve Hnanicích.

Na semináři v Podyjí jsme prezentovali špičkové výsledky výzkumu biodiverzity v přírodovědně cenných lesích, v nichž se kdysi hospodařilo dnes již téměř nevyužívanými způsoby (hrabání opadu, výmladkové hospodaření, pastva). Věnovali jsme se také možnostem a omezením ekologické obnovy a významu osvěty (viz níže přednášky). Ve spolupráci s orgány ochrany přírody, s krátkodobou grantovou podporou a dobrovolníky se daří některé tradiční způsoby hospodaření alespoň napodobovat. Zmíněné managementy mohou totiž významně pomoci při obnově přírody trpící ztrátou biodiverzity. Za tou stojí přirozené nebo lidmi způsobené změny krajiny či klimatu, opuštění tradičního způsobu hospodaření či eutrofizace a šíření konkurenčně silných druhů. Abychom dosáhli obnovy biodiverzity nebo lesy adaptovali na změnu klimatu, je zapotřebí začít konat změny. Ty musí zasáhnout oblast legislativy, ekonomiky, vzdělávání a osvěty. Diskuse se proto vedla o tom, jak takové změny vyvolat a udržet. Z debaty vyplynulo, že je nutná změna přístupu ve třech důležitých rovinách: legislativní, odborné a vlastnické.

V oblasti legislativní je důležité dát přírodě blízkému hospodaření větší prostor přímo v lesním zákoně[1]. Tedy například usnadnit aplikaci přírodě blízkých tradičních způsobů hospodaření (např. pařezení) i v hospodářských lesích nebo usnadnit převod částí hospodářských lesů, které jsou významné pro biodiverzitu, do kategorie lesů zvláštního určení. Tady může každý připomínkovat připravovanou novelu lesního zákona např. v podobě výzvy prosazující přírodě blízké hospodaření v lesích, tedy co možná největší využití přírodních procesů jako jsou disturbance nebo sukcese při péči o les. Je vhodné se obracet přímo na zákonodárce nebo MZe.

Zásadní je změna v systému vzdělávání lesnických profesí. Nejvýznamněji totiž může stav a vývoj lesa ovlivnit jeho přímý správce – lesník, nebo odborný lesní hospodář –, případně zpracovatel lesního hospodářského plánu. Proto je důležité, aby se o přínosech přírodě blízkého hospodaření v lesích dozvídali studenti již na středních lesnických školách. Naučíme-li se komplexně využívat v péči o lesy přírodních procesů, bude to mít kromě podpory biodiverzity i nesporný efekt ekonomický, protože takto obhospodařované lesy budou jednak lépe odolávat nepříznivým vlivům v čase klimatické změny, jednak bude jejich ošetřování levnější o operace, jejichž provedení „obstará“ příroda za nás.

Velmi důležité je motivovat především drobné vlastníky lesů a zprostředkovat jim maximum informací. Existuje asi 292 000 drobných vlastníků lesa do 50 ha, kteří by měli být podpoření  formou finančního příspěvku pro hrazení nákladu na činnost vlastního odborného lesního hospodáře. Dále by měli mít k dispozici srozumitelný souhrn informací o podpoře biodiverzity v lesích i legislativních možnostech, např. převedení hospodářských lesů na lesy zvláštního určení. Důležitá je motivace lidí, kteří vlastní les. Ta může být čistě ekonomická (palivo, stavební dříví), ale může mít také podobu ekologicky šetrného hospodaření za účelem posílení biodiverzity; tyto dva proudy nemusí jít proti sobě, naopak v řadě případů mohou být synergické. Pozitivní motivace může probíhat přes finanční schémata, která by respektovala plnění mimoprodukčních funkcí lesa a přírodě blízké hospodaření. Řešením je zahrnout výmladkové hospodaření i další postupy podporující biodiverzitu mezi taková schémata.

Pařezinu vnímáme jako adaptační opatření na změnu klimatu s velkým potenciálem pro obnovu biodiverzity. Na výše uvedené cestě existuje mnoho překážek, ať už to je nízké povědomí o významu biodiverzity ve společnosti, nevhodné složení dřevin, které nedovolují zavedení alternativních metod, málo flexibilní školkařský nebo dřevozpracující průmysl, vysoké stavy zvěře apod. Pokud se podaří zapojit širokou veřejnost, která bude podporovat změny ve výše uvedených oblastech, můžeme dosáhnout pokroku. Význam projektu ROTATE spočívá právě ve využití tradičních znalostí k zastavení ztráty biologické rozmanitosti v lesích.

Hnanice 18. září 2023

[1] To je v souladu s Novou Lesní strategií EU pro lesy do roku 2030. Ta přímo podporuje koncept přírodě blízkého hospodaření a v návaznosti na to byla v roce 2022 EFI zpracována studie Close-to-nature to Nature Forest Management, která výmladkové hospodaření považuje za plnohodnotnou součást přírodě blízkého principu hospodaření. Rovněž Koncepce státní lesnické politiky do roku 2035 z r. 2021 má za dlouhodobý cíl zrovnoprávnit výmladkové hospodaření v legislativě  ČR: Dlouhodobý cíl B: „…Cílem opatření je rovněž uplatnění hospodářské úpravy pro lesy s bohatou strukturou a zrovnoprávnění všech hospodářských způsobů a tvarů (výběrných či kombinovaných hospodářských způsobů), pařezin a lesa středního…“

Foto: J. Hummel

Možnosti a omezení ekologické obnovy

Lesní experimenty a jejich vliv na biotu

Ekologická obnova v praxi ochrany přírody a vzdělávání

Exkurze směřovala na lokality s experimentálním hrabáním opadanky, obnovou pařezin (plochy BÚ a plochy EntÚ BC AV ČR), managementem akátu a ukázkou veteranizace stromů (NP Podyjí). Podklad Mapy.cz

Fotografie pořízené účastníky jsou ke zhlédnutí zde.