V útulném prostředí hostince U Krobiána v Hostimi u Berouna, v samotném srdci Českého krasu, se 13.–14. října 2021 konal seminář věnovaný tradičním způsobům hospodaření v lesích. Přilákal pestrou směsici lidí působících v ochraně přírody a lesnictví. Diskutovalo se o tom, jak znovuzavádění dříve běžných praktik (hrabání listového opadu, nízké a střední lesy, lesní pastva) může přispět k ochraně biodiverzity dnešních lesů. Hojná účast více než šedesáti lidí z okruhu praktických ochranářů, zaměstnanců státní správy a vědců jen potvrdila, jak je toto téma ve společnosti aktuální. Seminář byl pořádán v rámci projektu ROTATE¹ financovaného Norskými fondy a Technologickou agenturou ČR částkou 1,05 milionů EUR. Projekt si klade za cíl osvětu v tématu posilování biodiverzity v lesích za pomoci tradičních způsobů hospodaření.

Dopoledne bylo věnováno exkurzi do okolí na nedalekou Vysokou stráň, kde vědci z České zemědělské univerzity (ČZU) dlouhodobě monitorují diverzitu rostlin na plochách pravidelně zbavovaných listového opadu. Pavel Skala, bratři Trávníčkovi ze spolku Třesina2 a Jindřich Prach ze Správy CHKO Český kras provedli účastníky semináře místy, kde spolek provádí lesní pastvu shetlandskými poníky a primitivními plemeny koz a ovcí. Díky zavedené pastvě a hlavně neúnavné práci spolku při vyřezávání náletových křovin udržují cennou mozaiku lesních partií a bezlesí. Josef Mottl (CHKO Český kras) účastníkům ukázal, jak plánují využít různě staré porosty dubohabřin k obnově pařezení.

Odpoledne už patřilo nabitému bloku přednášek.

Péter Szabó z Botanického ústavu Akademie věd ČR (BÚ AV ČR) promluvil o historickém kontextu hrabání opadu v lesích. Ještě v 19. století se sklízelo kolem 168 000 tun listí, ale v roce 1960 byla tato forma hospodaření zcela zakázána novým lesním zákonem. Důvodem bylo ochuzování lesa o živiny, které mělo negativní vliv na produkci dřeva, ale také postupné zavádění umělých hnojiv. Z archivů vynesl na světlo událost, která se odehrála v Horce nad Moravou roku 1845 a odrážela tehdejší společenskou důležitost hrabání lesního steliva³.

Navázal na něj Jeňýk Hofmeister z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze (FLD ČZU) s přednáškou na téma vlivu odstraňování opadu na zásobu živin v půdě. Hrabání a odvoz biomasy z lesa zásadně snižuje množství živin v lesní půdě, což se výrazněji projevuje na chudých podkladech⁴. Dnes navíc do ekosystému vstupuje dusík i formou srážek ze zvýšených emisí z průmyslu a zemědělství. Hrabání opadanky by tedy mohlo být jedním z postupů, jak omezit eutrofizaci.

Jana Doudová z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze (FŽP ČZU) představila ve své přednášce o vlivu hrabání v lese výsledky desetiletého experimentu z Vysoké stráně v Českém krasu5: „Hrabání nejenže zvyšuje diverzitu druhů vázaných na světlé lesy, ale v suchých letech může dokonce chránit druhy, které jsou zvlášť citlivé na nedostatek srážek. Hrabání tak může podpořit některé ochranářsky cenné druhy a naopak pomoci eliminovat ruderální druhy.“

V následující přednášce Petr Karlík se svým kolegou Tomášem Černým (oba FLD ČZU) popsali zkušenosti znovuzavádění středního lesa ze čtyř experimentálních lokalit v Českém krasu. Pozornost zaměřili na pařezovou výmladnost na plochách v PR Na Voskopě, kde zavádějí střední les a sledují jeho vývoj a vliv na biodiverzitu oplocených a neoplocených ploch. Sem vedla i exkurze následující den. Prosvětlení porostu vedlo např. k výraznému rozšíření populace ohroženého hořce brvitého, který nebyl před zásahem na lokalitě pozorován, nyní čítá asi stovku kvetoucích rostlin.

Petr Karlík seznámil také s výsledky opakování vegetačních zápisů lesů v Karlickém údolí z diplomové práce nedávno zesnulé botaničky dr. D. Blažkové. Od r. 1956 vymizelo mnoho vzácných druhů a rozšířila se např. invazní asijská netýkavka malokvětá. Tento stav je dán především vysokými stavy spárkaté (zejm. mufloní) zvěře a v poslední době i rozpadem stromového patra vlivem klimatických změn.

Tereza Kočárková z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK ČR) účastníky semináře seznámila s Integrovaným projektem LIFE Jedna příroda. V rámci tohoto projektu se hodnotí vliv tradičních způsobů lesního hospodaření na biodiverzitu v lesích a ověřuje se jejich využitelnost pro majitele a správce lesů. Díky němu tak může např. CHKO Český kras obnovovat biodiverzitu v doubravách ve prospěch světlomilných druhů.

Po přestávce následovala přednáška Pavla Šebka a Lukáše Čížka (oba ENTÚ BC AV ČR) s lehce provokativním názvem Kdy, kde a jak trápit stromy? Pavel Šebek upozornil na zdánlivý paradox: „I když u nás v posledním století přibylo plochy lesa, některé kdysi běžné světlomilné lesní druhy živočichů naopak drasticky ustoupily.“ Entomologové z BC AV ČR jsou hlasitými zastánci prosvětlování nížinných lesů a na experimentálních plochách v NP Podyjí ukazují, jak důležité jsou při obnově diverzity hmyzu ve světlinách napojení na okolní biotopy, mozaikovitost a dynamika změn vegetace6. Stručně také pohovořili o ochranářském významu ořezávání stromů na hlavu.

Karel Kříž (ZO ČSOP Vlašim) a Hanka Pánková (BÚ AV ČR) účastníky semináře seznámili s projektem „Motýli vltavských strání“⁷, kde prezentovali metodu cíleného poškozování stromů jako vhodnou možnost tvorby biotopů pro saproxylický hmyz a další druhy bezobratlých. Metoda kroužkování stromů je pro někoho možná drastická metoda, nicméně je velmi účinná, pokud chceme místo prosvětlit a zároveň ponechat na lokalitě mrtvé dřevo.

Robert Stejskal (NP Podyjí) seznámil posluchače s tím, jak obnovují výmladkové lesy v NP Podyjí. Ukázal, že spory ochranářů a některých přírodovědců vedené o zachování světlomilných druhů hmyzu kvůli absenci pařezení jsou snad již minulostí.

Ondřej Vild pak ve své prezentaci s Radimem Hédlem (BÚ AV ČR) řekl: „V NP Podyjí monitorujeme vliv pařezení na vegetaci od roku 2015. Ukazuje se jasný nárůst počtu druhů bylinného patra v několika prvních letech po zásahu. Zpočátku zejména u ruderálních druhů, které ale postupně ustupují.“

Jiří Rom (Magistrát hl. m. Prahy) ve svém obrazovém vystoupení prezentoval paletu režimových zásahů s vazbou na tradiční hospodaření na území města Prahy. Mezi ně patří pastva skotu, ovcí a koz, střední les či vrškové hospodaření. Zdůraznil otázku informování a osvěty veřejnosti.

Petr Kjučukov (FLD ČZU a Lesy ČR, s. p.) podvečer uzavřel povídáním na téma ekologického lesnictví a ukázal příklad přenášení zkušeností z amerických porostů (tzv. structural complexity enhancement) k nám, kdy se upřednostňuje rozrůznění prostorové a věkové struktury lesa s cílem podpořit zachování starých stromů a mrtvého dřeva. Na příkladu polesí Samechov nebo NPR Ve Studeném jsme se shodli, že současná lesnická politika by se měla zaměřit mj. na otázku zachování hojných sterilních souší.

Po večeři už pak účastníky čekaly dvě poutavé přednášky Jaroslava Vojty z Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví (VÚKOZ) a Jana Šebesty a Tomáše Kouteckého z Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU) zaměřené na diverzitu rostlin křovinatých pastvin a vliv ohně na pařezinách v českých osadách rumunského Banátu^8,9. Ukazuje se, že při obnově bezlesí je nutno zachovávat určité procento křovin pro udržení biodiverzity. Potvrdil se také známý fakt o významu středního lesa pro pestrost bylinného podrostu.

1 https://starfos.tacr.cz/cs/project/TO01000132

² https://spolektresina.weebly.com/

³ https://www.ibot.cas.cz/cs/2021/08/23/pripad-neopravneneho-hrabani-lesniho-steliva/

4 https://doi.org/10.1007/s10533-008-9201-z

⁵ https://doi.org/10.1111/1365-2664.12801

6 https://doi.org/10.1111/1365-2664.14019

7 https://motyli.csopvlasim.cz/

8 https://doi.org/10.1007/s12224-016-9279-3

9 https://ziva.avcr.cz/2020-1/pavel-kovar-ed-prenesena-krajina-cesky-venkov-v-rumunskem-banatu.html

Zapsal Petr Petřík, petrik@ibot.cas.cz