Archiv autora: Ondřej Vild

Poznávací exkurze a příprava na péči o VKP Řepská step

Na začátku roku 2021 jsme zahájili spolupráci se skautským oddílem z Bílé Hory a Odborem životního prostředí a dopravy z ÚMČ Praha 17, který má VKP Řepská step ve své péči. Lokalita se nachází na místě bývalého vojenského cvičiště a cenné jsou na ní zbytky dříve rozsáhlého vřesoviště a písčitých obnažených půd, které vyhovují některým specifickým rostlinám a živočichům. Žije zde zejména mnoho druhů vzácného hmyzu. V současnosti bohužel značně zarůstá a tato cenná společenstva mizí, což vyžaduje určité zásahy, aby nezmizela úplně.

Už od zimy probíhalo plánování zásahů, které by byly pro lokalitu přínosem a zároveň vhodné pro realizaci skautským oddílem. V první fázi jde zejména o strhnutí drnu na některých vhodných místech, aby byla obnovena obnažená půda, kterou potřebuje mnoho blanokřídlých druhů (vosy, včely čmeláci atd.) ke svému rozmnožování (stavba hnízd) a vyhovuje i některým vzácnějším rostlinám.

Poté jsme se 26.5.2021 vydali s oddílem na lokalitu, abychom ji blíže prozkoumali, odhalili některé zajímavé druhy, které se zde vyskytují a objasnili si, čím jsou plánované zásahy užitečné, aby skautům samotným dávala jejich práce smysl.

Nejprve jsme se pokusili zmapovat, kde se na lokalitě ještě vyskytuje vřes, ukázali jsme si jeden z posledních exemplářů paličkovce šedavého – malé zajímavé trávy, která pro svou existenci potřebuje nezarostlé písčité půdy, nalezli jsme plošky s hnízdy čmeláků a pár dalších zajímavějších druhů na lokalitě.

Paličkovec šedavý (Corynephorus canescens)

Foto Jindřich Prach.

Foto Libor Zdařil.

Diskutovali jsme o některých paradoxech v ochraně přírody, například proč je dobré na této lokalitě vyřezávat dřeviny, strhávat drn a různě „ničit“ její pokryv, že bezlesé plochy jsou dnes vzácné a postupně mizí a v čem spočívá jejich význam. Z této vzdělávací návštěvy si skauti odnesli lepší povědomí o hodnotě tohoto nepříliš nápadného „trávníku“ v blízkosti své klubovny a smyslu jejich příštího pracovního úsilí.  

17. listopad na Plešivci

Foto Jindřich Prach

Na svátek 17. listopadu se v Českém krasu sešlo 17 lidí z různých pražských a přípražských škol na krátký výlet a práci s údržbou mozaiky stepí, lesostepí a teplomilných doubrav. Šlo o příznivce přírodovědného kroužku organizovaného Celií Korittovou a akci pořádanou ve spolupráci s AOPK ČR (Regionální pracoviště Střední Čechy, Správa CHKO Český kras). Po povídání o krásách okolí, určování nalezených biologických objektů a demonstraci přírodních změn a přístupů k jejich ochraně Jindřichem Prachem, došla skupina na zarůstající lesostepi na jižním svahu kopce Plešivec nad Karlštejnem.

Zde na jaře vykvétají stovky trsů žlutého hlaváčku jarního, ale z někdejších řídkých lesostepí, patrně někdejších pastevních lesů, zbyla nezarostlá jen nejsušší místa s kavyly. Plochy s hlubší půdou v posledních desetiletích zarostly křovím. Hlaváčky zde tak přežívají jen na malé ploše ve zbytkové populaci zapadané listím pod duby na okraji porostu. 

Květy hlaváčku jarního (Adonis vernalis), fotil Jindřich Prach.

Půldenní prací s nůžkami a pilkami, simulující tradiční management jako je kácení křovin a hrabání listí, se podařilo lokalitu hlaváčku zase o něco rozšířit a prosvětlit. Z pestré směsi účastníků, od dětí základní školy po biologie znalé středoškoláky, si snad každý odnesl alespoň zážitek, že o teplomilné doubravy, stepi a lesostepi je potřeba pečovat. Jako se zde, v dávno osídlené kulturní krajině, dělo po mnoho tisíc let. Jinak zarostou a mnohé z toho, co zde přírodovědci obdivují, by postupně zaniklo.

Foto Jindřich Prach. 

Zážitkově vzdělávací víkendovky v údolí Bubovického potoka

Foto Jindřich Prach.

Dvě akce spojující zážitkové vzdělávání a práci pro přírodu proběhly třetí říjnový a druhý listopadový víkend ve spolupráci se základním článkem Rozruch, Hnutí Brontosaurus a Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR (Regionální pracoviště Střední Čechy, Správa CHKO Český kras). Skupina mladých lidí se vydala údolím Bubovického potoka a na vyhlídky Paní hory obdivovat různé typy lesů – udržované jak tradičními managementy (např. pastvou) nebo bezzásahové. Na Mokrém vrchu všichni přiložili ruku k aktivní péči o zdejší zbytek stepních trávníků a lesostepí, „oko“ v „moři“ dříve výmladkových lesů a světlých doubrav, nyní zarůstající. Nůžkami a pilkami byly odstraněny křoviny, hráběmi simulováno hrabání opadu v okrajových částech trávníku pod vzrostlými duby.

Problematika ochranářského managementu a krásy zdejší přírody byly představeny výkladem s kolujícími obrázky – srovnávacími historickými a současnými mapami, snímky lokality a významných zdejších rostlin, které na podzim nejsou vidět (např. kriticky ohrožené orchideje rudohlávku jehlancovitého). Nechyběla horlivá diskuse, nakolik je třeba do „přírody“ aktivně a někdy radikálně zasahovat pro udržení vybraných druhů a kdy a nakolik je naopak vhodná případná bezzásahovost.

Rudohlávek jehlancovitý (Anacamptis pyramidalis), foto Jindřich Prach.

Foto Jindřich Prach.

Dny udržitelnosti

Dne 5. 5. 2021 se Petr Petřík a Radim Hédl z projektového týmu zapojili do konference Dny udržitelnosti pořádané gymnáziem Na Zatlance. Studentům představili časopis Botanika vydávaný Botanickým ústavem AV ČR a aktivity Platformy pro krajinu.

Dále účastníkům konference popsali nejnovější poznatky z výzkumu proměn lesní vegetace. Věnovali se také otázkám krajiny. Studentů se např. ptali, zda vědí, co stojí za rychlým úbytkem zemědělské půdy u nás (v ČR ubývá průměrně 15 ha denně), poklesem početnosti polního ptactva v zemědělské krajině (od 20. let minulého století poklesla početnost o 90 %) a faktem, že jsme vyhubili kolem 20-ti druhů našich motýlů.

Děti nejvíce zajímalo, co se stane, až bude naše krajina člověkem úplně zničená a vymýšlely nejrůznější katastrofické scénáře. Trochu je překvapilo, že rozpad smrkových monokultur z botanického hlediska za takovou katastrofu nepovažujeme, neboť nabízí možnost proměny dřevinné skladby za přírodě bližší a strukturně rozmanitější les.

Radim Hédl

Petr Petřík

Přírodovědné soustředění v Muzeu přírody Českého ráje

Na přírodovědném soustředění v Muzeu přírody Českého ráje se děti za doprovodu Petra Petříka seznámily s tím, co v okolí roste, co je tam původní a jak by krajina vypadala bez zásahu člověka. 

Petr Petřík demonstrující dětem, jaké rostliny mohou najít v lese. Foto Marcela Lazurková

Žáci z různých koutů Čech se např. dozvěděli, že k zachování biodiverzity je v našich podmínkách někdy nutné zapojit i narušování v podobě kosení či pastvy anebo v případě lesa využít tzv. tradiční metody hospodaření jako je například pařezení. Cíle hospodaření se mohou lišit v závislosti na předmětu ochrany a typu lesa, ale i hospodářský les by měl zohledňovat základní poznatky z biologie chování druhů a ekologie (např. nevysazovat invazní dřeviny, upřednostňovat přirozenou obnovu a zvýšit podíl mrtvého dřeva).

Foto Marcela Lazurková

Foto Marcela Lazurková

Foto Marcela Lazurková

Péče o suché trávníky v údolí Berounky

Foto: archiv 4. oddílu VS Praha 3

Dne 21. listopadu 2021 jsme s dobrovolníky ze 4. oddílu vodních skautů (Albatrosové) z Prahy 3 provedli záchranný management za účelem zachování vegetace suchých trávníků nacházejících se na hraně údolí Berounky u Korna v CHKO Český kras. Mládež pod odborným dohledem Karla Boublíka (FŽP ČZU) vyřezávala křoviny a náletové dřeviny na lokalitě, kde se vyskytuje například silně ohrožený koniklec luční český. 

 

Koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), foto David Svoboda. 

Diskutovalo se zejména o tom, proč krajina zarůstá a proč je pro světlomilné rostliny, motýly a další skupiny hmyzu a živočichů důležité udržovat některá stanoviště bezlesá. Poté jsme se pustili do práce a společným úsilím jsme asi čtvrthektarovou plochu zbavili křovin a stromů, které tento ochranářsky cenný trávník zarůstají.

Foto: archiv 4. oddílu VS Praha 3

Foto: archiv 4. oddílu VS Praha 3

Workshop Zkušenosti s tradičními managementy v lesích

Seminář byl zahájen exkurzí na lokalitu s probíhající pastvou v lese, která se nachází severně nad obcí Hostim u Berouna. Foto J. Doudová

V útulném prostředí hostince U Krobiána v Hostimi u Berouna, v samotném srdci Českého krasu, se 13.–14. října 2021 konal seminář věnovaný tradičním způsobům hospodaření v lesích. Přilákal pestrou směsici lidí působících v ochraně přírody a lesnictví. Diskutovalo se o tom, jak znovuzavádění dříve běžných praktik (hrabání listového opadu, nízké a střední lesy, lesní pastva) může přispět k ochraně biodiverzity dnešních lesů. Hojná účast více než šedesáti lidí z okruhu praktických ochranářů, zaměstnanců státní správy a vědců jen potvrdila, jak je toto téma ve společnosti aktuální. Seminář byl pořádán v rámci projektu ROTATE1 financovaného Norskými fondy a Technologickou agenturou ČR částkou 1,05 milionů EUR. Projekt si klade za cíl osvětu v tématu posilování biodiverzity v lesích za pomoci tradičních způsobů hospodaření.

Dopoledne bylo věnováno exkurzi do okolí na nedalekou Vysokou stráň, kde vědci z České zemědělské univerzity (ČZU) dlouhodobě monitorují diverzitu rostlin na plochách pravidelně zbavovaných listového opadu. Pavel Skala, bratři Trávníčkovi ze spolku Třesina2 a Jindřich Prach ze Správy CHKO Český kras provedli účastníky semináře místy, kde spolek provádí lesní pastvu shetlandskými poníky a primitivními plemeny koz a ovcí. Díky zavedené pastvě a hlavně neúnavné práci spolku při vyřezávání náletových křovin udržují cennou mozaiku lesních partií a bezlesí. Josef Mottl (CHKO Český kras) účastníkům ukázal, jak plánují využít různě staré porosty dubohabřin k obnově pařezení.

Odpoledne už patřilo nabitému bloku přednášek.

Péter Szabó z Botanického ústavu Akademie věd ČR (BÚ AV ČR) promluvil o historickém kontextu hrabání opadu v lesích. Ještě v 19. století se sklízelo kolem 168 000 tun listí, ale v roce 1960 byla tato forma hospodaření zcela zakázána novým lesním zákonem. Důvodem bylo ochuzování lesa o živiny, které mělo negativní vliv na produkci dřeva, ale také postupné zavádění umělých hnojiv. Z archivů vynesl na světlo událost, která se odehrála v Horce nad Moravou roku 1845 a odrážela tehdejší společenskou důležitost hrabání lesního steliva3.

Navázal na něj Jeňýk Hofmeister z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze (FLD ČZU) s přednáškou na téma vlivu odstraňování opadu na zásobu živin v půdě. Hrabání a odvoz biomasy z lesa zásadně snižuje množství živin v lesní půdě, což se výrazněji projevuje na chudých podkladech4. Dnes navíc do ekosystému vstupuje dusík i formou srážek ze zvýšených emisí z průmyslu a zemědělství. Hrabání opadanky by tedy mohlo být jedním z postupů, jak omezit eutrofizaci.

Jana Doudová z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze (FŽP ČZU) představila ve své přednášce o vlivu hrabání v lese výsledky desetiletého experimentu z Vysoké stráně v Českém krasu5: „Hrabání nejenže zvyšuje diverzitu druhů vázaných na světlé lesy, ale v suchých letech může dokonce chránit druhy, které jsou zvlášť citlivé na nedostatek srážek. Hrabání tak může podpořit některé ochranářsky cenné druhy a naopak pomoci eliminovat ruderální druhy.“

V následující přednášce Petr Karlík se svým kolegou Tomášem Černým (oba FLD ČZU) popsali zkušenosti znovuzavádění středního lesa ze čtyř experimentálních lokalit v Českém krasu. Pozornost zaměřili na pařezovou výmladnost na plochách v PR Na Voskopě, kde zavádějí střední les a sledují jeho vývoj a vliv na biodiverzitu oplocených a neoplocených ploch. Sem vedla i exkurze následující den. Prosvětlení porostu vedlo např. k výraznému rozšíření populace ohroženého hořce brvitého, který nebyl před zásahem na lokalitě pozorován, nyní čítá asi stovku kvetoucích rostlin.

Petr Karlík seznámil také s výsledky opakování vegetačních zápisů lesů v Karlickém údolí z diplomové práce nedávno zesnulé botaničky dr. D. Blažkové. Od r. 1956 vymizelo mnoho vzácných druhů a rozšířila se např. invazní asijská netýkavka malokvětá. Tento stav je dán především vysokými stavy spárkaté (zejm. mufloní) zvěře a v poslední době i rozpadem stromového patra vlivem klimatických změn.

Tereza Kočárková z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK ČR) účastníky semináře seznámila s Integrovaným projektem LIFE Jedna příroda. V rámci tohoto projektu se hodnotí vliv tradičních způsobů lesního hospodaření na biodiverzitu v lesích a ověřuje se jejich využitelnost pro majitele a správce lesů. Díky němu tak může např. CHKO Český kras obnovovat biodiverzitu v doubravách ve prospěch světlomilných druhů.

Po přestávce následovala přednáška Pavla Šebka a Lukáše Čížka (oba ENTÚ BC AV ČR) s lehce provokativním názvem Kdy, kde a jak trápit stromy? Pavel Šebek upozornil na zdánlivý paradox: „I když u nás v posledním století přibylo plochy lesa, některé kdysi běžné světlomilné lesní druhy živočichů naopak drasticky ustoupily.“ Entomologové z BC AV ČR jsou hlasitými zastánci prosvětlování nížinných lesů a na experimentálních plochách v NP Podyjí ukazují, jak důležité jsou při obnově diverzity hmyzu ve světlinách napojení na okolní biotopy, mozaikovitost a dynamika změn vegetace6. Stručně také pohovořili o ochranářském významu ořezávání stromů na hlavu.

Karel Kříž (ZO ČSOP Vlašim) a Hanka Pánková (BÚ AV ČR) účastníky semináře seznámili s projektem „Motýli vltavských strání“7, kde prezentovali metodu cíleného poškozování stromů jako vhodnou možnost tvorby biotopů pro saproxylický hmyz a další druhy bezobratlých. Metoda kroužkování stromů je pro někoho možná drastická metoda, nicméně je velmi účinná, pokud chceme místo prosvětlit a zároveň ponechat na lokalitě mrtvé dřevo.

Robert Stejskal (NP Podyjí) seznámil posluchače s tím, jak obnovují výmladkové lesy v NP Podyjí. Ukázal, že spory ochranářů a některých přírodovědců vedené o zachování světlomilných druhů hmyzu kvůli absenci pařezení jsou snad již minulostí.

Ondřej Vild pak ve své prezentaci s Radimem Hédlem (BÚ AV ČR) řekl: „V NP Podyjí monitorujeme vliv pařezení na vegetaci od roku 2015. Ukazuje se jasný nárůst počtu druhů bylinného patra v několika prvních letech po zásahu. Zpočátku zejména u ruderálních druhů, které ale postupně ustupují.“

Jiří Rom (Magistrát hl. m. Prahy) ve svém obrazovém vystoupení prezentoval paletu režimových zásahů s vazbou na tradiční hospodaření na území města Prahy. Mezi ně patří pastva skotu, ovcí a koz, střední les či vrškové hospodaření. Zdůraznil otázku informování a osvěty veřejnosti.

Petr Kjučukov (FLD ČZU a Lesy ČR, s. p.) podvečer uzavřel povídáním na téma ekologického lesnictví a ukázal příklad přenášení zkušeností z amerických porostů (tzv. structural complexity enhancement) k nám, kdy se upřednostňuje rozrůznění prostorové a věkové struktury lesa s cílem podpořit zachování starých stromů a mrtvého dřeva. Na příkladu polesí Samechov nebo NPR Ve Studeném jsme se shodli, že současná lesnická politika by se měla zaměřit mj. na otázku zachování hojných sterilních souší.

Po večeři už pak účastníky čekaly dvě poutavé přednášky Jaroslava Vojty z Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví (VÚKOZ) a Jana Šebesty a Tomáše Kouteckého z Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU) zaměřené na diverzitu rostlin křovinatých pastvin a vliv ohně na pařezinách v českých osadách rumunského Banátu8,9. Ukazuje se, že při obnově bezlesí je nutno zachovávat určité procento křovin pro udržení biodiverzity. Potvrdil se také známý fakt o významu středního lesa pro pestrost bylinného podrostu.

https://starfos.tacr.cz/cs/project/TO01000132

2 https://spolektresina.weebly.com/

3 https://www.ibot.cas.cz/cs/2021/08/23/pripad-neopravneneho-hrabani-lesniho-steliva/

4 https://doi.org/10.1007/s10533-008-9201-z

5 https://doi.org/10.1111/1365-2664.12801

6 https://doi.org/10.1111/1365-2664.14019

7 https://motyli.csopvlasim.cz/

8 https://doi.org/10.1007/s12224-016-9279-3

9 https://ziva.avcr.cz/2020-1/pavel-kovar-ed-prenesena-krajina-cesky-venkov-v-rumunskem-banatu.html

Zapsal Petr Petřík, petrik@ibot.cas.cz

Petr Karlík při výkladu na exkurzi. Foto J. a J. Doudovi

Petr Karlík demonstrující experimentálně obnovený porost středního lesa v PR Na Voskopě. Foto J. Doudová 

Účastníci exkurze. Foto J. Doudová

Pozvánka na seminář